O tom, kterak jsem k ukulele přišel, o mých trampotách začínajícího ukulelisty a o uznání tohoto malého nástroje v kolektivu pěveckého sboru, jsem se již zmiňoval v článku "O ukulele 1. - v pěveckém sboru "Co se dělo dále?
Kdybych měl popisovat horečnatý stav, trvající téměř celý následující rok, dalo by se to shrnout do několika málo bodů:
- Hltání dalších a dalších informací z internetu o hráčích, nástrojích, akordových tabulkách, tabulaturách, o popisech cvičení, návodech a fintách - prostě jak hrát.
- Pokusy o cvičení hry na ukulele (cokoliv, jakýkoli žánr).
- Shánění informací opět z internetu, o druzích, kvalitě, značkách a cenách ukulele spíš v měřítku světovém, vzhledem k mizivému sortimentu v té době těchto nástrojů u nás.
- Rozhodnutí koupit kvalitnější nástroj v zahraničí -
V milém prostředí krámku v centru Regensburgu (SRN) jsem strávil laděním a prohlížením ukulele skoro dvě hodiny (!) s laskavou pomocí majitele pan Kurta Meimera....
... a nakonec jsem koupil nástroj nejen ladící a dobře sedící v mé ruce, ale i dostačující mé finanční hotovosti v € - nádherné ukulele koncertní menzury Lanikai CK-C!- Rozhodnutí brát hodiny hry na ukulele
Oto, na Vaší cestě za zrovnoprávněním ukulele s ostatními nástroji a jeho propagaci, držím všechny palce a přeju sílu medvěda, abyste to všechno vydržel, hlavně ty prodavačky s odborností na dětské kytárky :-)
OdpovědětVymazat