
16. 2. letošního roku uplynulo 150 let od okamžiku, kdy byl založen Sokol.
16. února 1862 se v pražském Malypetrově ústavu v
Panské ulici sešla ustavující 75členná valná hromada, která založila
„Jednotu pražskou“. Právě sem se pokládají kořeny pozdějšího Sokola.
Tomu se za pouhých deset let podařilo rozrůst na desetitisícovou
organizaci. Byť pak nastala doba stagnace, tak po ní Sokol stále rostl.
V roce 1863, v červenci, začali stavět sokolovnu, která dodnes stojí v
Sokolské ulici naproti hasičům. Financoval ji Jindřich Fügner. Tělocvična je
obrovská, dodnes vyvolává údiv. A 9. prosince 1863 tam začali Sokolové
cvičit.
Heslem při založení Sokola byla věta, rým ze čtyř slov: Paže tužme!
Vlasti služme! Bylo jasným programovým vyjádřením a dodnes zdobí mnohé
sokolovny.
V Sokole původně cvičili jen muži, ženy a dívky se připojily až
později. Sokol se velmi rychle rozšířil i mimo Prahu a v roce 1882 se
na Střeleckém ostrově uskutečnil první sokolský slet.
Původní sokolský kroj tvoří kalhoty a kazajka z režného plátna se
zapínáním podle vzoru vlastenecké čamary, kulatá čapka ozdobená sokolím
pérem a kokardou v červenobílých národních barvách. Autorem návrhu
sokolského kroje je Josef Mánes. Na návrh Jindřicha Fügnera kroj
doplňuje červená garibaldovská košile.
Josef Mánes také namaloval první sokolský prapor. Patronkou
praporu se tehdy stala slavná Karolína Světlá, česká spisovatelka,
představitelka májovců.
Za 1. světové války měli Sokolové podíl na vytvoření
československých vojsk v zahraničí - československých legií Rusku,
Itálii a Francii. Sokolové byli oporou boje za národní a státní
samostatnost i v době 2. světové války.
Sokol
vznikl jako první česká tělocvičná organizace v Rakousku-Uhersku v době
politické uvolnění šedesátých let 19. století z iniciativy dr.
Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera.
Vlastenecký
potenciál se nejvíce projevil v roce 1938. Odhodlání neustoupit
nacistické rozpínavosti tehdy na Strahově demonstrovalo téměř 350 tisíc
cvičenců:
O deset let později, v červenci 1948, byla na Strahově opět
napjatá atmosféra. Na tribuně usedl komunistický prezident Gottwald a
nad existencí Sokola se začala stahovat mračna. Při tehdejším 11. sletu
se tradiční pochod pochod stal i mnohasettisícovou manifestací proti
rozpínajícímu se totalitnímu systému.
V socialistické éře pak Sokol pohltila sjednocená tělovýchova.
Po roce 1990 ale znovu rozepjal svá křídla, pod kterými aktuálně cvičí
asi 180 tisíc sportovců.
Věnují se nejen klasickému cvičení, ale i atletice, basketbalu,
judu nebo rokenrolu.
Pozn.: A jak jsem se za dva poslední roky přesvědčil a veřejnost o tom tolik neví, Sokol dbá i na vyvážení kultury "těla i ducha". Sokol totiž provozuje, mimo sportovní aktivity, také soubory folklorní, divadelní, pěvecké a loutkářské!S tím souvisí jedna z doprovodných sletových aktivit - Prodaná nevěsta v podání sokolských souborů.
http://odowakk.blogspot.com/2011/02/sokolska-prodana-nevesta_17.html
http://odowakk.blogspot.com/2011/09/sokolska-prodana-nevesta-v-hradci.html
Letošní oslavy totiž v červenci 2012 vyvrcholí již
XV. všesokolským sletem.
http://www.vsesokolskyslet2012.eu/
Básník Karel Hlaváček (1874 - 1898) věnoval Sokolům svoji první
básnickou sbírku „Sokolské sonety" (1894), z níž oslavný sonet na J.
Fügnera. Je to jako podnět k úvaze,
že se toho za uplynulých sto let zase tolik nezměnilo:
Jindřich Fügner
Ó, bratří! Nechtějte ni zisk, ni slávu,
sic kroky vaše povedou vás k scestí –
radš v zápasišti tužte svoje pěsti,
krev línou měníce ve žhavou lávu.
Tak jenom jednou v azur zvednem hlavu,
tak nám jen budou z trní růže kvésti,
tak na slovanské lípě ratolesti
zas nové vyraší – ni zisk, ni slávu!
Tak, Jindřichu, jsi volal na počátku,
když myšlénce Tvé zasvitalo ráno,
a hlas Tvůj neznikl ve prázdné hluši...
Však málo který dnes Tvou na památku
si vyryl ona slova ve svou duši;
i zisk, i slávu – kdybys řek’ – to ano.
