sobota 27. listopadu 2010

O ukulele 2. - Je ukulele jen hračka pro děti? (2.část)

http://odowakk.blogspot.com/2010/03/o-ukulele-2-je-ukulele-jen-hracka-pro.html
(pokračování)
Občas rád zajdu do obchodu s hudebními nástroji. Sonduji. Dívám se jaký je u nás v současnosti sortiment ukulele. To abych neztratil přehled. I když se časem vše trochu vylepšilo, stále to není ono. Hlavně s informovaností. Někteří lidé například ví, že na YouTube existují nahrávky třeba...The Ukulele Orchestra of Great Britain a že jsou výborní.
Ale...
Všeobecně veřejnost u nás, včetně prodavačů hudebních nástrojů, stále zná název tohoto malého, alespoň pro mne sympatického a všestranného nástroje pouze jako mlhavý pojem ze scénky Felixe Holcmana, nebo z písně "Milionář" Jarka Nohavici.

Prosím vážené p.t. čtenáře, aby nebrali tento text jako zoufalcovo vytí na měsíc. Kruh ukulelistů a jejich přátel se u nás stále, byť pomalu, rozšiřuje. I když domluva mezi nimi, natož setkávání (aspoň že je možné to internetové!) je (a vlastně díky nedostatku času i se mnou) problematické.
Ale...
Někdy to na člověka najednou příjde. Všude ve světě jsou zásobené prodejny nástroji, ukulele kluby, festivaly ....
A také mnoho lidí, díky titěrnosti nástroje považují ukulele za dětskou hračku!

Možná je moje psaní jen výkřik do prázdna a zatím už se někde něco děje. A nebo hlas volajícího na středoevropské ukulele poušti....
...ale jeden nikdy neví.

Na závěr bych rád skončil tam, kde jsem začal.
V prodejně hudebních nástrojů.
Ano! Jsou tomu skoro dvě léta. Byl jsem na služební cestě v jednom nejmenovaném a celkem velkém městě v Čechách. Osud mi nějakým nedopatřením nadělil, že jsem zpět na nádraží musel jít kolem hudebních nástrojů. Za výkladem majestátně trůnily na svých podstavcích kytary renomovaných značek.
Už jsem neváhal ani vteřinu!
Uvnitř jsem tiše požádal prodavače, zda bych si nemohl prohlédnout sopránové ukulele, krčící se skromě ve skleněné vitrině v nejzapadlejším koutě prodejny. A také, jestli mají ještě nějaké jiné nástroje tohoto typu.
Následovalo dlouhé mlčení................................................................Asi tak!
Babička mě vždy nabádala, abych neukazoval prstem. Tentokrát jsem to udělal!
A poté pronesl prodavač větu , kterou si snad budu pamatovat věčně:
"....Aááá, vy myslíte támlencto v koutě....Nóó, mám toho vzadu asi eště dva kusy....No, jóó! Ale já to vždycky prodávám jako dětskou kytárku...."
Poděkoval jsem a vycouval poníženě z prodejny.
Po chvíli strávené na lavičce v parku a cigaretě jsem byl opět schopen pokračovat v cestě na nádraží.
Když se vlak na Prahu konečně hnul z místa, rozsvítilo se mi v hlavě a já pochopil, co vlastně značila prodavačova odpověď.
Uvědomil jsem si:
Vždyť už teď musíme vychovávat pro ukulele novou generaci! A ta od útlého věku potřebuje kvalitní nástroje...

8 komentářů:

  1. Tak já znám ukulele navíc ještě z té cajdárny ... lká ukulele tmou ... Kupodivu jsem se ji naučila na pionýrském táboře před sto lety (asi tak :-) a nyní mě napadá, že náš táborový vedoucí byla asi skaut nebo tramp.
    Ale k věci. Taky si nejsme jistá, že bych ukulele správně označila, tudíž je Váš závěr správný (víc vzdělanosti do nás, barbarů :-). NULI

    OdpovědětVymazat
  2. Se zahambením se hlásím mezi ukulelistické zabedněnce. Snad půjdu na YouTube a vyhledám si tam aspoň jednu ukázku, nejsem si totiž jistá, jestli představa zvuku tohoto nástroje v mé hlavě odpovídá skutečnosti. Jinak je vidět, že prodavač v hudebninách byl na patřičné odborné výši. :-( Myslím, že v obchodech takovéhoto typu, by měl být odborník a fanda do hudebních nástrojů.

    OdpovědětVymazat
  3. Doprčic a zese bez podpisu. Měj se, Jarka. :-))

    OdpovědětVymazat
  4. Oto hlásím, že jsem si ukulele našla na YuoTube a poslechla si jak zní při hře. Nezní to špatně, ale kytara se mi líbí víc, taky je srandovní, jak je maličké. Ty na ukulele hraješ, že seš takový jeho zastánce? :-D
    Přeji ti hezký druhý adventní večer. :-)

    OdpovědětVymazat
  5. No jsem normální?! Zase bez podpisu.
    Jarka

    OdpovědětVymazat
  6. No, hraju. Na stará kolena se snažím něco učit hrát a už tři roky si takhle krásně blbnu. Je to moc fajn odreagování po práci a zvládne to hodně lidí. A i ti, co si myslí, že na kytaru se nemohou nikdy naučit. Moje radosti a trápení s ukulele jsem na tomto blogu popisoval v několika článcích-viz příspěvky se štítkem Ukulele. Ale opravdu se na to snad dá hrát cokoli!
    Tady je moje první a prozatím jediná nahrávka na YouTube za kterou se trochu stydím:
    http://www.youtube.com/watch?v=zMyrZX-FC2A
    A to se ovšem neodvážím srovnávat s lidmi, kteří něco umějí o hóódně více - viz dále pár mých oblíbených odkazů na videa:
    http://www.youtube.com/watch?v=JzZVmc_2Inw
    http://www.youtube.com/watch?v=DuWgx0EnZnY
    http://www.youtube.com/watch?v=6N6t6NEJBQ0
    http://www.youtube.com/watch?v=z4vtDiMZa_Q
    http://www.youtube.com/watch?v=qcGls98_cCs
    Díky za komentáře!
    Ota

    OdpovědětVymazat
  7. Oto, paráda! Viděla jsem, slyšela jsem, K Budějicům cestu jsem poznala okamžitě, není za co se stydět! :-)))

    OdpovědětVymazat
  8. Ahoj Oto, Štědrý den je sice za námi, ale čas povánoční je stejně krásný, jako ten předvánoční. Přeji ti, abys tento čas prožil v klídku a pohodě a užíval si dobrého papání a vánočních pohádek. A jesně, že taky dlouhých procházek, abys pak nemusel držet dietu! :-))Měj se krásně. Jarka

    OdpovědětVymazat