Havlíčkovy sady neboli Grébovka či Gröbovka, je park anglického typu v Praze 2 na Vinohradech, nedaleko Vršovic a Nuslí. Na severu je ohraničen ulicemi U Havlíčkových sadů a Rybalkovou a na jihu potokem Botič. Park byl vysázen v letech 1871–1888 v okolí vily, kterou si nechal postavit pražský průmyslník Moritz Gröbe, společník firmy Lanna a Šebek.
V areálu parku se nachází Gröbeho vila, Pavilon, vinice a Viniční altán, usedlost Dolní Landhauska, ozdobná grotta a nově opravené dětské hřiště. Od roku 1964 je areál nemovitou kulturní památkou. Od roku 1999 je ve správě Městské části Praha 2. Vzhledem k celkové zchátralosti probíhá od roku 2001 rozsáhlá rekonstrukce areálu, která bude zahrnovat i obnovu zeleně a cest.
Umělá jeskyně grotta byla začleněna do parkového areálu jako romantizující prvek. Umělá krápníková jeskyně byla obklopena skalkami podle návrhu Josefa Vorlíčka. Před ní stávala kašna, z níž dnes zbývá pouze fragment, a socha Neptuna od Bohumila Schnircha. Socha se nachází v depozitáři a po rekonstrukci by zde měla být znovu instalována.
Grotta vznikla jako součást parku u vily, kterou si v letech 1871 až 1888 nechal postavit průmyslník Moritz Gröbe. Stavět umělé krápníkové jeskyně bylo v té době v Evropě módní záležitostí. Jeho dědici však vilu i s parkem a jeskyní brzy prodali. Před druhou světovou válkou byla v jeskyni zahradní restaurace, poté začala chátrat. První velká rekonstrukce nastala až nyní. 
Odpadky, bezdomovci, poničené omítky. Tak ještě nedávno vypadala takzvaná grotta v Havlíčkových sadech. Přes šedesát let obrovská umělá jeskyně chátrala. Už příští sezonu ale bude sloužit například koncertům, divadlu nebo literárním čtením. Záleží jen na zájmu pořadatelů, kteří podobné akce připravují. 
Grotta je čtyřpatrové umělé skalisko postavené před skutečnou skálou. Nahoře je terasa, pod ní krápníkové jeskyně, níže hlavní jeskyně a v přízemí je loubí. Jedním z nápadů bylo, že by tu byla restaurace. To ale téměř s jistotou padlo. 
Před jeskyni, která je kulturní památkou, už se pravděpodobně nevrátí původní pískovcová socha Neptuna v hodnotě několika milionů korun. Socha Neptuna, která dříve stála v pražských Havlíčkových sadech a po převozu do depozitáře zmizela, se dnes našla na okraji Prahy v areálu tvrze Třebotov. Majitel tvrze prý skulpturu před pár lety oficiálně koupil a netušil, že byla kradená. 
Neptun byl dříve součástí kašny před umělou jeskyní Grottou. Socha z nich byla převezena v roce 1974 kvůli restaurování do depozitáře na Kavčí hory. Naposled byla vyfotografována před deseti lety, pak zmizela. Spekulovalo se o tom, že socha už opustila republiku. Neptun byl nalezen po telefonním oznámení, v Třebotově sloužil několik let jako hlavní součást svatebních obřadů. Neptuna z jemného pískovce vytvořili v letech 1875 až 1877 Bohuslav Schnirch a Jan Vorlíček.
Slavnostní otevíraní bylo v polovině září na již tradičním vinobraní. 
Není tajemstvím, že na svahu pod Gröbeho vilou, na této opravdu unikátní pražské vinici, se víno rodilo již dávno ve středověku. Prý se o to postaral sám Karel IV., ale hovoří se i o ještě starším původu této pražské vinice. Zatímco vinné hrozny zde zrají s různými přestávkami již kolem sedmi staletí, návštěvníci Viničního altánu se jejich příjemnou krásou mohli kochat jen pár desetiletí. Vinici v Gröbovce osud (a hlavně poměry v zemi) příliš nepřál. Měnily se totiž nejen názvy vinice i sousedního parku, ale i záměry jejich majitelů. V padesátých letech minulého století byla sice vinice pod Gröbeho vilou znovu vysázena, ale po pětatřiceti letech se opět ocitla na pokraji zkázy. 
Počátkem devadesátých let (1992-1993) v příkrém svahu na ploše 1,7 hektaru byla nákladně obnovena. Po ní pak naštěstí přišel na řadu také Viniční altán a další objekty v Havlíčkových sadech, včetně Gröbeho vily.Viniční altán, dnes chráněná kulturní památka, se také stal rekonstruovaným objektem v Havlíčkových sadech (Gröbovce). Náročná obnova objektu, který byl v havarijním stavu, trvala dvacet měsíců a stála městskou část 20 milionů korun.
Není proto divu, že Pražany mimořádně zajímá, jak bude Viniční altán dále využíván a zda se z něj náhodou nestane jen jakýsi neužitečný skanzen „mlčky“ zdobící přilehlý sad a vinici. Zdá se, že jejich upřímné obavy se naštěstí nenaplní. Mnohé již naznačuje skutečnost, že Viniční altán byl slavnostně otevřen právě v den zahájení v pořadí již osmého Vinohradského vinobraní, kdy z vinice v Gröbovce vedl slavnostní historický průvod na náměstí Míru a také na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze 3.Tím však práce v Gröbovce neskončí. V horní části poblíž Gröbeho vily přibude umělé zavlažování, u Dolní Landhausky veřejné záchodky a skladové prostory.
Prameny: foto moje, text Wikipedia a Zpravodajství na internetu
