O předposledním víkendu v říjnu jsme se totiž, čtyři mužští členové našeho pěveckého sboru Gaudium a ještě s paní sbormistryní, zúčastnili oslav 150. výročí pěveckého sboru Svatobor ze Sušice.
Sotva jsme v dopoledních hodinách dorazili do města, už bylo na co se dívat. Po náměstí se procházeli dámy i pánové v dobových kostýmech z 19. století a v krojích, krojovaní dudáci a velocipedisté s historickými stroji.
Sbor byl založen v 19. století v době národního obrození. Proto se na náměstí nejprve konalo shromáždění, ve kterém se představil Svatobor i hosté. A to vše se mělo dít v obrozeneckém duchu.
Představovali jsme tedy, ještě se zástupci jiných sborů,
původní místní mužský sbor zpěváckého a hudebního spolku Svato-Vácslav v královském městě Sušici.Průvod "důstojných" mužů v kloboucích a s holemi došel z muzea na prostranství před kašnou
na náměstí, zapěl svatováclavský chorál a píseň z doby obrození "My jsme hoši od Šumavy". 
Shromáždění lidé si vyslechli řeč „národního obrozence doktora Otakara Hostinského“. Zpráva o nálezu busty sv.Václava od neznámého mistra Pokojského, vzrušila jistě všechny přítomné. Poprsí bylo zazděné do sochy totalitního prezidenta a objeveno při její likvidaci.Pátraním po mistru Pokojském se nakonec ukázalo, že jméno v německém překladu znamená "Cimrman" a to nám už něco říkalo.
Všichni přítomní s chutí zazpívali píseň "Čechy krásné, Čechy mé"
A potom už... očekávané odhalení sochy svatého Václava. Ta nečekaně ožila a odjela na koni pryč.
Podvečerní slavnostní koncert v místní Sokolovně zahájill opět mužský sbor Svato-Vácslav 2010 chorálem "Svatý Václave". V jeho podání bylo provedeno ještě šest skladeb. Například Janáčkova "Láska opravdivá" a "Proto jsem si housle koupil" od Zdeňka Lukáše (záběry z generální zkoušky).
Zažili jsme tedy dirigenta Svatoboru Josefa Baierla na vlastní kůži a zpívalo se nám velice pěkně.
Po tomto úvodu se rozjela celá škála programu v kombinacích složených převážně ze sboru Svatobor.
Ať již jako ženský sbor, smíšený a komorní sbor, sólisté, nebo ve spolupráci s dětským sborem.
Repertoár byl rozmanitý. Namátkou jmenuji C. Orf - Carmina Burana,
nebo pěvecké scény z muzikálu My fair Lady a to opět v divadelních kostýmech!
Mezi tím byli vyznamenáni zasloužilí členové a příjmány gratulace. Naše dárková květina byla značně neobvyklá.
A když jsme ještě po předání daru na pódiu v kvartetu zazpívali píseň na melodii "To pívečko, to věru je nebeský dar", v naši speciálně upravené verzi, chválící šumavské luhy a sbor Svatobor, bylo publikum zcela naše!
Zbývá jen nastínit, že po ukončení produkce sboru Svatobor přišla závěrečná davová scéna všech, tedy i nás. Společný zpěv zazněl ve znamení Bedřicha Smetany - Proč bychom se netěšili a dvou Ježkových písní.
Společenský večer ve víru tance, rozprav a zábavy, trval do pozdních ranních hodin...........
Nakonec převzatý dobový článek (Ursus Šumavský) o jubilejním koncertě 28.6.1921:
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Po koncertě nastala volná zábava, jež zcela určitě přivábila do Sokolovny aspoň 70% účastníků koncertu, počítaje v to ovšem i účastnice. A komu by "nehrály nohy" za zvuků vojenské hudby, jejíž píli ve hře a ochotu ku prosbám o "dacapo" seznali jsme v Sušici již několikrát? Jen k tomu neestetickému způsobu tance bych konečně jednou promluvil upřímné slovíčko. Nač, ptám se, ty "one-stepy" a "two-stepy", to porážení židliček po stranách sálu a ty různé více méně nevkusné "strkanice" do předu, stranou a na zad, to prohýbání těla jako při "loupání v kříži", držení tanečnice a všeliké jiné "nemravy", podobné těmto nevkusnostem?
Což Vám, vy mladí lidé, nestačí tanec sám sebou, jak stačil otcům Vašim? Viděl jsem mezi tančícími dvojicemi prostého dědouška s babkou. Nekroutili se jako holuby na báni, "nestrkali" do tančících zleva ani zprava a přec jim za požitku rytmických pohybů zářily oči, jako těm mladým, z niž někteří nevěděli, nemají-li se snad pro zvýšení požitku při tanci rukama vevrtati až někam do stropu a odtud třepati nohama v šíleném vytržení. Tyto nezpůsoby nehodí se do dvorany, kdež má se pěstovati síla a "krása", nýbrž někam na >>Marjánku<<, nebo jinou >>dupárnu<< z periferie pražské.
----------------------------------------------------------------------------------------------
Odkaz na další fotografie a video:
http://gaudiak.rajce.idnes.cz/150_let_peveckeho_sboru_Svatobor/
Sakriš, napsala jsem komentář a ten mi po cestě ke zveřejnění kamsi uplaval. To namíchne, tak Vás Oto jen pochválím za pěkný článek.
OdpovědětVymazatJu, to byla přímo mega akce pro celé městečko. Díky Oto, za hezkou reportáž se snímečky, musí být moc prima patřit mezi lidi s takto pěkným "koníčkem"!
OdpovědětVymazatTeď, jen doufám, že se můj komentář neztratí, stejně, jako Nadě. Hezký den!! :-)
Jejda, zapomněla jsem se podepsat. Tak ještě jednou, hezký den, Jarka.
OdpovědětVymazatDěkuji všem. Byl to silný zážitek a musel jsem se podělit.
OdpovědětVymazatOto, fakt super! Škoda, že jsem nebyla s vámi...Zuzana
OdpovědětVymazatTak já poctivě Zuzanu hledala a až po jejím komentáři jsem zjistila, proč jsem ji ani očíčkem nezahlédla :-).Ale muselo to být skutečně pěkné, na rajčeti jsem vyslechla i pěvecký doprovod, bezva !!! NULI
OdpovědětVymazat