úterý 27. září 2011

Grébovka a Grotta na Královských Vinohradech v Praze


Havlíčkovy sady neboli Grébovka či Gröbovka, je park anglického typu v Praze 2 na Vinohradech, nedaleko Vršovic a Nuslí. Na severu je ohraničen ulicemi U Havlíčkových sadů a Rybalkovou a na jihu potokem Botič. Park byl vysázen v letech 1871–1888 v okolí vily, kterou si nechal postavit pražský průmyslník Moritz Gröbe, společník firmy Lanna a Šebek.

V areálu parku se nachází Gröbeho vila, Pavilon, vinice a Viniční altán, usedlost Dolní Landhauska, ozdobná grotta a nově opravené dětské hřiště. Od roku 1964 je areál nemovitou kulturní památkou. Od roku 1999 je ve správě Městské části Praha 2. Vzhledem k celkové zchátralosti probíhá od roku 2001 rozsáhlá rekonstrukce areálu, která bude zahrnovat i obnovu zeleně a cest.

Umělá jeskyně grotta byla začleněna do parkového areálu jako romantizující prvek. Umělá krápníková jeskyně byla obklopena skalkami podle návrhu Josefa Vorlíčka. Před ní stávala kašna, z níž dnes zbývá pouze fragment, a socha Neptuna od Bohumila Schnircha. Socha se nachází v depozitáři a po rekonstrukci by zde měla být znovu instalována.

Grotta vznikla jako součást parku u vily, kterou si v letech 1871 až 1888 nechal postavit průmyslník Moritz Gröbe. Stavět umělé krápníkové jeskyně bylo v té době v Evropě módní záležitostí. Jeho dědici však vilu i s parkem a jeskyní brzy prodali. Před druhou světovou válkou byla v jeskyni zahradní restaurace, poté začala chátrat. První velká rekonstrukce nastala až nyní. Odpadky, bezdomovci, poničené omítky. Tak ještě nedávno vypadala takzvaná grotta v Havlíčkových sadech. Přes šedesát let obrovská umělá jeskyně chátrala. Už příští sezonu ale bude sloužit například koncertům, divadlu nebo literárním čtením. Záleží jen na zájmu pořadatelů, kteří podobné akce připravují. Grotta je čtyřpatrové umělé skalisko postavené před skutečnou skálou. Nahoře je terasa, pod ní krápníkové jeskyně, níže hlavní jeskyně a v přízemí je loubí. Jedním z nápadů bylo, že by tu byla restaurace. To ale téměř s jistotou padlo. Před jeskyni, která je kulturní památkou, už se pravděpodobně nevrátí původní pískovcová socha Neptuna v hodnotě několika milionů korun. Socha Neptuna, která dříve stála v pražských Havlíčkových sadech a po převozu do depozitáře zmizela, se dnes našla na okraji Prahy v areálu tvrze Třebotov. Majitel tvrze prý skulpturu před pár lety oficiálně koupil a netušil, že byla kradená. Neptun byl dříve součástí kašny před umělou jeskyní Grottou. Socha z nich byla převezena v roce 1974 kvůli restaurování do depozitáře na Kavčí hory. Naposled byla vyfotografována před deseti lety, pak zmizela. Spekulovalo se o tom, že socha už opustila republiku. Neptun byl nalezen po telefonním oznámení, v Třebotově sloužil několik let jako hlavní součást svatebních obřadů. Neptuna z jemného pískovce vytvořili v letech 1875 až 1877 Bohuslav Schnirch a Jan Vorlíček.

Nyní radnice tedy hledá sochaře, který originální sochu zrestauruje a vytvoří kopii z pískovce, případně její betonový výlisek. Slavnostní otevíraní bylo v polovině září na již tradičním vinobraní. Není tajemstvím, že na svahu pod Gröbeho vilou, na této opravdu unikátní pražské vinici, se víno rodilo již dávno ve středověku. Prý se o to postaral sám Karel IV., ale hovoří se i o ještě starším původu této pražské vinice. Zatímco vinné hrozny zde zrají s různými přestávkami již kolem sedmi staletí, návštěvníci Viničního altánu se jejich příjemnou krásou mohli kochat jen pár desetiletí. Vinici v Gröbovce osud (a hlavně poměry v zemi) příliš nepřál. Měnily se totiž nejen názvy vinice i sousedního parku, ale i záměry jejich majitelů. V padesátých letech minulého století byla sice vinice pod Gröbeho vilou znovu vysázena, ale po pětatřiceti letech se opět ocitla na pokraji zkázy. Počátkem devadesátých let (1992-1993) v příkrém svahu na ploše 1,7 hektaru byla nákladně obnovena. Po ní pak naštěstí přišel na řadu také Viniční altán a další objekty v Havlíčkových sadech, včetně Gröbeho vily.

Viniční altán, dnes chráněná kulturní památka, se také stal rekonstruovaným objektem v Havlíčkových sadech (Gröbovce). Náročná obnova objektu, který byl v havarijním stavu, trvala dvacet měsíců a stála městskou část 20 milionů korun.
Není proto divu, že Pražany mimořádně zajímá, jak bude Viniční altán dále využíván a zda se z něj náhodou nestane jen jakýsi neužitečný skanzen „mlčky“ zdobící přilehlý sad a vinici. Zdá se, že jejich upřímné obavy se naštěstí nenaplní. Mnohé již naznačuje skutečnost, že Viniční altán byl slavnostně otevřen právě v den zahájení v pořadí již osmého Vinohradského vinobraní, kdy z vinice v Gröbovce vedl slavnostní historický průvod na náměstí Míru a také na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze 3.

Tím však práce v Gröbovce neskončí. V horní části poblíž Gröbeho vily přibude umělé zavlažování, u Dolní Landhausky veřejné záchodky a skladové prostory.

Prameny: foto moje, text Wikipedia a Zpravodajství na internetu

sobota 24. září 2011

RNDr. Míla Tomášová

Letos, v rámci dovolené v Moravském krasu jsme se několikrát pohybovali přes obec Jedovnice. Kromě vzpomínky na výborný ženský jedovnický pěvecký sbor "Píseň" http://www.jedovnice.cz/pisen/, se kterým jsem se setkal na VI.Národní přehlídce sokolských pěveckých sborů v Boskovicích mi napadlo jedno jméno rodačky ze sousední vesnice Kotvrdovice - Míla Tomášová od jejíž úmrtí letos uběhlo již 10 let.



RNDr. Míla Tomášová (24. září 1920, Kotvrdovice – 12. května 2001, Praha) byla významná česká mystička a spisovatelka.

Mystické zkušenosti ji provázely již od útlého mládí. V knize Za čas a prostor uvádí popis hlubokého duchovního ponoření (samádhi), které zažila ve čtyřech letech. Studovala filozofickou a přírodovědeckou fakultu univerzity v Olomouci, studium nakonec dokončila na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Zde také počátkem 50. let 20. století získala doktorát. Pracovala v různých zdravotních zařízeních zabývajících se mikrobiologií. Po roce 1989, kdy se v Československu otevřely podmínky pro šíření duchovní nauky, vedla řadu přednášek a vydala několik knih.





Setkala s mnoha duchovními učiteli, z nichž nejvýznamnější byl zřejmě F. Drtikol a Ramana Maharši. Ačkoli si jich velmi vážila, vždy je považovala především za své duchovní bratry a necítila se být něčí žačkou – ve svém díle nejednou zmiňuje ideu, že nejvyšším duchovním učitelem je vnitřní božství člověka.

Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je
Míla Tomášová

Ke konci života napsala několik knih duchovních vzpomínek a esejů, uvádějících čtenáře nenásilnou formou do duchovní problematiky.

  • Za čas a prostor
  • Třpyt prázdna
  • Světlo vědomí
  • Vnitřní pramen

Jejím vrcholným dílem je sbírka duchovních básní Průzračný svět.

Společně se svým manželem Eduardem Tomášem se podílela na řadě knih a přednášek, např.:

  • Praxe jógové filozofie
  • Po stopách zlatého věku
  • Poselství












Prameny: internet

pátek 23. září 2011

Sokolská Prodaná nevěsta v Hradci Králové

V sobotu 17.9.2011 se konala opět další repríza hry se zpěvy "Prodaná nevěsta" v nastudování ochotnických sokolských sdružení. Tentokrát v Adalbertinu v Hradci Králové. Tato představení jsou určena hlavně k nadcházejícímu Sokolskému sletu 2012 a k výročí 150. let Sokola.

Bylo opět do posledního místa vyprodáno.
První českou komickou operu, jako lidovou hru se zpěvy a tanci, volně podle Bedřicha Smetany a Karla Sabiny, nastudoval Bohumil Gondík se členy :
ochotnického souboru Sokola Pyšely,
ochotnického spolku Sokola Lázně Toušeň,
národopisného souboru Formani Sokola Slatiňany
a
smíšeného pěveckého sboru Gaudium Praha Sokola Královské Vinohrady a 1. LF Univerzity Karlovy Praha.
Přibližný harmonogram dalších repríz je zde:
http://www.divadlopysely.estranky.cz/clanky/kde-hrajeme2.html



úterý 20. září 2011

Israel "IZ" Kamakawiwo'ole


Israel "IZ" Kamakawiwo'ole (20. května 1959 – 26. června 1997) byl havajský hudebník a synovec konferenciéra Moea Kealea.

Narodil na ostrově O'ahu v porodnici Kuakini, matce Evangeline Leinani Kamakawiwo'ole a otci Henrymu Kaleialohovi Naniwovi. Hudbě se začal věnovat se svým bratrem Skippym ve věku 11 let. Tehdy měl za své velké vzory místní havajské muzikanty jako Peter Moon, Palani Vaughn, a Don Ho.

Ve věku 15 let se odstěhovali do Mākaha, kde v roce 1976 spolu se svým bratrem založili kapelu Mākaha Sons of Ni‘ihau. V následujících letech se proslavili po celé Havaji a jiných nedalekých ostrovech. Za tu dobu vydali celkem 10 úspěšných alb.

V roce 1982 zemřel Izův bratr Skippy na infarkt. V témže roce se Iz oženil se svou dětskou láskou Marlene a brzy měli dceru, které dali jméno Ceslieanne "Wehi". V roce 1990 IZ vydal své první sólové album Ka’ano’i, díky kterému vyhrál cenu od Hawai'i Academy of Recording Arts (HARA) za nejlepší album roku a cenu nejlepší zpěvák roku. Album Facing Future, vydané v roce 1993, bylo považováno za nejlepší ze všech a to hlavně díky písním - What a Wonderful World (z filmu "Čaroděj ze země OZ") a Somewhere over the rainbow.

V roce 1994 byl zvolen za nejlepšího baviče Havaje.

Poté v roce 1995 vydal album E’ Ala‘ E a v roce 1996 album In Dis Life.

Vystupoval aktivně za práva původních obyvatel a nezávislost Havaje na USA.Honolulu Civil Beat, Was Israel Kamakawiwo'ole a Native Hawaiian Activist.

V roce 1997 byl znovu oceněn několika cenami od HARA : Male Vocalist of the Year, Favourite Entertainer of the Year, Album of the Year, a Island Contemporary Album of the Year.

To vše ale sledoval jen ze své postele v nemocnici… Iz trpěl chorobnou obezitou.


Při výšce 188 cm vážil 340 kg .

26. června 1997 ve 12:18 zemřel na dýchací problémy. Bylo mu pouze 38 let.

Ten den byla na jeho počest zdvižena havajská vlajka. IZovo tělo bylo vystaveno v budově Kapitolu v Honolulu. Byl teprve třetí, kdo měl tu čest - před ním to byli pouze Guvernér John A. Burns a americký senátor Spark Matsunaga.


Jeho pohřbu se zúčastnilo 10 000 lidí. Později byl jeho popel vysypán do oceánu na pláži Mākua Beach.


Albem Facing Future, které bylo vydáno v roce 1993, se proslavil i mimo Havaj. Jeho směs písní z alb Somewhere over the rainbow a What a Wonderful World, byla hrána v několika filmech (např: 50x a stále poprvé s písní Somewhere Over the Rainbow), televizních pořadech a reklamních spotech.

Hrál na ukulele a začlenil se i do jiných žánrů, například jazz a reggae.

Kamakawiwo'ole měl velký vliv v havajské hudbě během posledních 15 let.

Alba

  • Ka 'Ano'i (1990)
  • Facing Future (1993)
  • E Ala E (1995)
  • N Dis Life (1996)
  • Iz in Concert: The Man and His Music (1998)
  • Alone in Iz World (2001)
  • Wonderful World (2007)


Prameny: Wikipedia, obrázky a videa jsou z internetu a YouTube