Také se ti v hlavě pořád přehrává nějaký magneťák?

Touto větou začínala moje reakce na článek, který se mi líbil. Autorka a majitelka blogu mě ujistila, že u ní stále husa vyskakuje z mísy a kolébá se po pokoji.

Tedy mám dojem, že kdo tohle začal číst, tak už zavírá můj blog s povzdechem, že dotyčná dívka i autor tohoto článku museli být "pěkně zhulený", nebo jsou oba dost ujetý.
Když zcela vyloučím první variantu, tak pokud jde o druhou možnost, není to tak docela pravda. Jenom jsme oba nezávisle na sobě absolvovali XVII. ročník Mezinárodního pěveckého festivalu Bohemia Cantat, konaného 27. - 30. srpna 2009 v Liberci.
Již pět let jsem se do Liberce chystal a vždy mi do toho něco přišlo. Každý rok mi zbylo jen poslouchat nadšené ohlasy svých kolegů z pěveckého sboru. Letos to konečně vyšlo!
To se do města na úpatí Ještědu sjelo téměř 500 sborových zpěvaček a zpěváků z celé republiky i okolních států. Vytčeným cílem účastníků bylo pod vedením zkušených sbormistrů v minimálním čase tří dnů nastudovat vybrané skladby a ke konci je interpretovat. Jako každoročně, byli zpěváci rozděleni do ateliérů podle žánru jejich skladby. Letos tu byly ateliéry:

1. Hudba vrcholného baroka
2. Z tvorby Bohuslava Martinů - Romance z pampelišek
3. Ateliér sborového zvuku s alikvotními tóny
4. Autorský ateliér - kantáta Holčička se sirkami
5. Muzikál
6. Jazz

Na koncertech byla mezi vystoupení ateliérů vkládána vystoupení hostujících sborů a společný zpěv z festivalových zpěvníků. No, bylo by to ještě dlouhé vyprávění o přátelském ovzduší, výborných dirigentech, o ranním společném zpívání všech ateliérů, o společenském večeru a koncertech... A kdo by chtěl více informací doporučuji :
http://bohemiacantat.cz
http://www.ucps.cz/portal/cz/01-01-clanek.php?see_ID=1631

Tak vidíte, že po tak silných zážitcích, kdy (jak vždy říkám) ještě týden (teď i více) mi hudba teče z hlavy ušima ven, člověk může mít ten luxus a být maliiínko šoupnutý. V mém případě za to můžou ty Martinů Pampelišky, které teď už sice méně, ale přesto se občas ozvou.
Pojedu příště zas..........

Ještě nakonec bych rád navázal na reakce na blogu té dívky.
Po mém komentáři, vyjadřujícím úlevu, že jsem asi ještě normální, se mi dostalo odpovědi: "Žádné strachy, je to naprosto normální diagnóza bohemka. Časem to přejde. Pak příjde cédéčko (myšlena nahrávka z našeho koncertu) a když přejde i to, tak bude akorát další ročník Bohemky. Jen je to lehce nevyléčitelné..."