Ukulelové středoevropské poušti zmar!

Po tomto týdnu musím konstatovat: "skryté ukulelové oazy" v naší ukulelové středoevropské poušti (viz článek - http://odowakk.blogspot.cz/2012/01/ze-by-mizela-stredoevropska-ukulelova.html) patrně opravdu existují!

Spíše se u nás ale v současné době projevuje  fenomén, který nazývám ukulelová černá díra - tedy jev, kdy veškerá (zvláště laciná) ukulele mizí vesele z pultů prodejen a to patrně za záhadných okolností,  aby se už více, až na malé vyjímky (alespoň z mého pohledu mezi známými), neobjevila na veřejnosti. Takže to u nás vypadá, že ukulelistů přibývá jen pomalu, i když slušná spotřeba nástrojů tomu nenasvědčuje. Statisticky prokázáno - stav kritického množství ukulele u nás je stále takový, že velká epidemie UAS ( 'Ukulele Acquisition Syndrome viz článek - http://odowakk.blogspot.cz/2011/04/ohrozuje-nas-hrozba-nakazy-uas.html) zatím nehrozí. Ale lehčí formu této zákeřné choroby jsem poznal letos na jaře na vlastní kůži a statečně ji přechodil.

V pondělí jsem byl opět po čase navštívit prodejnu Kytary.cz na Děkanské vinici za účelem koupě docela jiných věcí než ukulele.
Přede mnou byly na již známé stěně zavěšeny modely Lanikai, Eddy Finn, Tenson, Savannah, Ohana, Oscar Scmidt, Fender... Bylo jich trochu méně než minule. Opět mi to nedalo a provětral jsem skoro všechna ukulele na zdi. Alespoň jim to při tom naladím, říkal jsem si. Nejlépe mi ze sopránových nástrojů sedělo v ruce Uluru I (a ladilo, a mělo 15 pražců, a příjemný na soprán silný sytý tón, a...). Skoro lituji koupě spránového žlutého Oskárka, který vypadá velmi luxusně za pouhých 1990,-Kč. Ovšemže v ruce sedí také, ale tohle byl stisk mnohem příjemnější. A ten zvuk! No musel bych došetřit do 5 390,-Kč. Koupil jsem ještě v rychlosti jednu sadu sopránových strun AQUILA (pro šestistrunné tenory stále nemají...) a rychle odcházel na metro. Přechozený UAS se opět začal ozývat. Marně. Nebylo už za co kupovat.
 
Ve středu po skončení jednání jsem zůstal ještě v Plzni a poprvé(!) navštívil prodejnu hudebních nástrojů Houdek.
Velká příjemná hala v budově, která byla patrně kdysi statkem, je rozdělená na několik částí. A byla plná kytar a dalších hudebních nástrojů! 

 

 

 

Závěrečná zpráva z této "ukulelové části služební cesty" zní :

Firma Houdek v Plzni je velmi příjemné místo naplněné, co se týče ukulele, zcela nástroji Lanikai (HOHNER) a občas se mihne Hohner Kohala.

Jó a zahrál jsem si tam (a naladil jim :-)) na tenora Lanikai ULU-8 (na posledním obrázku druhé odspodu)!

Struny AQUILA pro normální čtyřstrunné ukulele neměli. A tak tam AQUILy pro šesti a osmistrunné tenory raději ani nehledejte.

Noc kostelů 2012

Letos se noc kostelů konala v pátek 1. 6. 2012. 

Stačil jsem navštívit a pokochat se chrámem Panny Marie Sněžné na Jungmannově náměstí na Novém Městě pražském, kde jsem se zaposlouchal do zpěvu chlapeckého sboru Bruncvík a vyslechl na kůru přednášku o místních varhanách.

Chrám Panny Marie Sněžné byl založen roku 1347 císařem Karlem IV. (podle dobových zápisů byl založen dne 3. září 1347, tedy jeden den po korunovaci Karla IV.) jako budoucí korunovační chrám a klášterní svatyně karmelitánů.

Z původního projektu, který byl zamýšlen jako 100 metrů dlouhá stavba a výška lodi měla dosahovat 40 metrů, byl dokončen pouze presbytář (vysvěcen roku 1379) a klášter, tedy pouhý zlomek plánované stavby chrámu, který měl zastínit i svatovítskou katedrálu.
Stavba věže a lodi byla zahájena počátkem 15. století, ale přerušily ji husitské války. V té době zde působil husitský kazatel Jan Želivský. Během husitských válek byl objekt poničen (mimo jiné i sestřelen zvon z věže) a i dále pak pustl a chátral. Časem pak došlo i ke zřícení gotické klenby kostela.
Po roce 1606 se nedokončený a zchátralý komplex dočkal oprav od svých nových majitelů – bosých františkánů. Zřícená gotická klenba byla nahrazena renesanční konstrukcí (síťová renesanční klenba s malbami hvězdné oblohy, Panny Marie, Nejsvětější Trojice a svatých) a byla zbudována vstupní přístavba s kruchtou. Presbytář původně zamýšlené stavby dnes slouží jako kostel. Se svou výškou 31,5 metru je jednou z nejvyšších církevních staveb v Praze. Klášter byl obnoven v barokním duchu a zbytky gotického zdiva postranních lodí zůstaly zachovány v barokních kaplích zasvěcených Panně Marii a Janu Nepomuckému.

Pokračoval jsem na Staré Město pražské do kostela sv. Havla. Tam jsem přišel zrovna včas na prohlídku chrámu s výkladem. 

Kostel sv. Havla stojí v Havelské ulici na pražském Starém Městě. Byl postaven současně s Havelským Městem, založeným králem Václavem I., krátce po nástupu krále na trůn v roce 1230 a za spoluúčasti mincmistra Eberharda. Založení Havelského Města připravilo podmínky pro založení Starého Města, se kterým pak v průběhu 13. století splynulo v jeden správní celek chráněný městskými hradbami.
Původní románský kostel byl průběžně upravován (ve 14. a později 17. století) Janem Dominikem Orsim a Martinem Luragem. Současné barokně zdobené průčelí vzniklo v letech 1723–1738 zřejmě podle plánů Jana Santiniho Aichla a Pavla Ignáce Bayera.
V kostele je mj. pohřben Karel Škréta.

A pražský skvost - týnské varhany,  to jsem si i s varhanním koncertem nechal až nakonec.

Kostel Matky Boží před Týnem (lidově Týnský chrám), (někdy též nesprávně uváděn jako kostel Panny Marie před Týnem) se nachází na Starém Městě pražském v blízkosti Staroměstského náměstí. Jeho stavba vznikla ve od 14. století do prvních desetiletí 16. století. Patří mezi nejvýznamnější pražské kostely období gotiky.Z původního vybavení kostela se dochovalo pět prací: cínová křtitelnice z roku 1414, nejstarší a největší v Praze, kamenná kazatelna a pozdně gotický oltář s dřevořezbou Kristova křtu od podunajského mistra, zvaného podle signatury Monogramista IP. Gotická a velmi cenná jsou dvě díla tzv. Mistra Týnské kalvárie z počátku 15. století: Týnská madona a sousoší Kalvárie v závěru severní lodi. Pozdně gotický kamenný baldachýn z roku 1493 pochází snad z dílny Matěje Rejska; původně kryl hrobku biskupa Augustina Luciána z Mirandoly. Později byl pod něj umístěn oltář staroměstského malířského cechu se Škrétovým obrazem svatého Lukáše malujícího Madonu (dnes MHMP), nahrazený v 19. století stávajícím obrazem téhož námětu. Mobiliář kostela je převážně barokní.
Z období středověku, renesance a baroka se dochoval mimořádně zajímavý soubor reliéfně tesaných náhrobních kamenů, mj. náhrobník astronoma Tychona Braheho, který je umístěn u prvního jižního pilíře hlavní lodi. Mezi raně barokními oltáři je především cenný hlavní oltář z roku 1649 s obrazem Nanebevzetí Panny Marie od Karla Škréty a řada dalších oltářů bočních. Z barokního mobiliáře vynikají dřevořezby oltářů a cenné varhany z roku 1670-1673 od Johanna Heinricha Mundta z Kolína nad Rýnem, které patří mezi troje nejstarší dochované varhany v Praze. 

Původ a založení  tradice noci kostelů - viz http://odowakk.blogspot.cz/2011_05_01_archive.html

 Prameny: text Wikipedia

Jak držet ukulele a také ukázka pro pár nerozhodných zájemců...

Zvláště když je na videu taková okouzlující dáma!

A jak naladit?

 
 Zdroj: YouTube

Sokol má 150 let

            16. 2. letošního roku uplynulo 150 let od okamžiku, kdy byl založen Sokol.

16. února 1862 se v pražském Malypetrově ústavu v Panské ulici sešla ustavující 75členná valná hromada, která založila „Jednotu pražskou“. Právě sem se pokládají kořeny pozdějšího Sokola. Tomu se za pouhých deset let podařilo rozrůst na desetitisícovou organizaci. Byť pak nastala doba stagnace, tak po ní Sokol stále rostl.

V roce 1863, v červenci, začali stavět sokolovnu, která dodnes stojí v Sokolské ulici naproti hasičům. Financoval ji Jindřich Fügner. Tělocvična je obrovská, dodnes vyvolává údiv. A 9. prosince 1863 tam začali Sokolové cvičit.

Heslem při založení Sokola byla věta, rým ze čtyř slov: Paže tužme! Vlasti služme! Bylo jasným programovým vyjádřením a dodnes zdobí mnohé sokolovny. 

V Sokole původně cvičili jen muži, ženy a dívky se připojily až později. Sokol se velmi rychle rozšířil i mimo Prahu a v roce 1882 se na Střeleckém ostrově uskutečnil první sokolský slet.

Původní sokolský kroj tvoří kalhoty a kazajka z režného plátna se zapínáním podle vzoru vlastenecké čamary, kulatá čapka ozdobená sokolím pérem a kokardou v červenobílých národních barvách. Autorem návrhu sokolského kroje je Josef Mánes. Na návrh Jindřicha Fügnera kroj doplňuje červená garibaldovská košile. 

Josef Mánes také namaloval první sokolský prapor. Patronkou praporu se tehdy stala slavná Karolína Světlá, česká spisovatelka, představitelka májovců. 

Za 1. světové války měli Sokolové podíl na vytvoření československých vojsk v zahraničí - československých legií Rusku, Itálii a Francii. Sokolové byli oporou boje za národní a státní samostatnost i v době 2. světové války.

Sokol vznikl jako první česká tělocvičná organizace v Rakousku-Uhersku v době politické uvolnění šedesátých let 19. století z iniciativy dr. Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera.

Vlastenecký potenciál se nejvíce projevil v roce 1938. Odhodlání neustoupit nacistické rozpínavosti tehdy na Strahově demonstrovalo téměř 350 tisíc cvičenců: 

O deset let později, v červenci 1948, byla na Strahově opět napjatá atmosféra. Na tribuně usedl komunistický prezident Gottwald a nad existencí Sokola se začala stahovat mračna. Při tehdejším 11. sletu se tradiční pochod pochod stal i mnohasettisícovou manifestací proti rozpínajícímu se totalitnímu systému. 

V socialistické éře pak Sokol pohltila sjednocená tělovýchova. Po roce 1990 ale znovu rozepjal svá křídla, pod kterými aktuálně cvičí asi 180 tisíc sportovců. 

Věnují se nejen klasickému cvičení, ale i atletice, basketbalu, judu nebo rokenrolu.

Pozn.: A jak jsem se za dva poslední roky přesvědčil a veřejnost o tom tolik neví, Sokol dbá i na vyvážení kultury "těla i ducha". Sokol totiž provozuje, mimo sportovní aktivity, také soubory folklorní, divadelní, pěvecké a loutkářské!
S tím souvisí jedna z doprovodných sletových aktivit - Prodaná nevěsta v podání sokolských souborů.
http://odowakk.blogspot.com/2011/02/sokolska-prodana-nevesta_17.html 

http://odowakk.blogspot.com/2011/09/sokolska-prodana-nevesta-v-hradci.html

Letošní oslavy totiž v červenci 2012 vyvrcholí již XV. všesokolským sletem.

http://www.vsesokolskyslet2012.eu/

Básník Karel Hlaváček (1874 - 1898) věnoval Sokolům svoji první básnickou sbírku „Sokolské sonety" (1894), z níž oslavný sonet na J. Fügnera. Je to jako podnět k úvaze, že se toho za uplynulých sto let zase tolik nezměnilo:

                     Jindřich Fügner

                     Ó, bratří! Nechtějte ni zisk, ni slávu,
                     sic kroky vaše povedou vás k scestí –
                     radš v zápasišti tužte svoje pěsti,
                     krev línou měníce ve žhavou lávu.

                     Tak jenom jednou v azur zvednem hlavu,
                     tak nám jen budou z trní růže kvésti,
                     tak na slovanské lípě ratolesti
                     zas nové vyraší – ni zisk, ni slávu!

                     Tak, Jindřichu, jsi volal na počátku,
                     když myšlénce Tvé zasvitalo ráno,
                     a hlas Tvůj neznikl ve prázdné hluši...

                     Však málo který dnes Tvou na památku
                     si vyryl ona slova ve svou duši;

                     i zisk, i slávu – kdybys řek’ – to ano.


Zdroj: Internet