Ohnivé babí léto budiž pochváleno!

(mojefoto)

Doba, kdy ohnivost letošního léta jen s námahou hasne! 

Teď je pro mne ten nejkrásnější čas.

I když je příroda dost zdevastovaná žárem a jen pomalu se obnovuje. 

Každou přeháňkou se po malých krůčcích dostává blíže normálu.

Jenže co je vlastně normál?

(mojefoto)

Tak užiji radši slova obvylý stav přírody v této části ročního období.

Včera jsem byl v lese. Les už opět začíná dýchat svými vůněmi! 

To nebylo letos možné zažít ani na horách. Vyschlé potoky a potůčky prostě netekly. Tím pádem mi tam scházela ona nádherná trpká směs vůní vodní květeny.

Podzimní nostalgie se zatím ještě nekoná. Prostě prodloužené, trochu paralyzované léto.

Dny jsou zatím ještě většinou příliš křišťálově slunečné. To nostalgické, doufám, příjde až tak za čtrnáct dní. A proto bych rád použil nějakou básničku nostalgickou jenom lehce. Spíše rozvernou. 

 Po padesátce

(mojefoto)

Tak už tě v noci nebudí
ten sen o bílé pyramidě,
jež snil jsi, když ti bylo téměř dvacet.
Vždyť život neřekl nám ještě tacet
a v trávě bosé nohy nestudí.
A ženy?
Ó ženy! Stále se ti líbí.
A mláďátka?

No, to by byla fraška!
A proč má muž ze sebe dělat šaška,
když mládě upřímně ho stejně nepolíbí?
Ale zralá žena!
To není jen tchýně
a také nemusí být nutně důchodkyně.
No, abych nepovídal
a nedělal s tím fraky.
Tak, milé dámy,
jsem tu ještě taky!
©O.V.
Zdroj: Báseň vznikla asi před osmi lety a byla uveřejněná roku 2015 na Blogu IDnes