středa 12. října 2011

Půlnoční - Václav Neckář & Umakart



V poslední době mě zcela uchvátila tahle jednoduchá melodie písně
z nového filmu Alois Nebel
nazpívaná Václavem Neckářem.
A i když verše se rýmují tak nějak na heslo.
Asi platí, že v jednoduchosti je krása.
A samozřejmě ten Neckář.
Asi se ji naučím hrát.
A zpívat samozřejmě také.

Půlnoční

Jedu domů po trati, jedu přes kopce.
Za okny padá, padá sníh, budou vánoce ....

Chmury, trable, starosti, nechal jsem ve městě,
už slyšim lidi na půlnoční, zpívat v kostele

Haleluja, Haleluja.

Ježíš na kříži ztrápený, občas se usměje
na ty co v zázrak uvěří, na ty co zpíva

Haleluja, Haleluja.

Beránku náš, na nebesích
stůj při
nás, až příjde tma.

Haleluja, Haleluja.

Stojím v prázném kostele, hvězdy nade mnou,
z kříže zbyl jenom stín, ale přesto slyším

Haleluja, Haleluja,

Beránku náš, na nebesích
stůj při
nás, až přijde tma.

Beránku náš, na nebesích
neopouštěj
nás, až začnem se bát, bát...

Haleluja, Haleluja,
Haleluja, Haleluja,
Haleluja...

neděle 9. října 2011

Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha


Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha v Praze je dominantní stavba na Pražském hradě, trojlodní gotická katedrála se třemi věžemi a sídelní kostel arcibiskupa pražského. Současná stavba vznikala v několika etapách, 1344–1419, 1490–1510, 1556–1593 a 1873–1929 (západní část).
Do roku 1997 se jmenovala katedrála svatého Víta, což je dosud její zažitý název.

Tak praví Wikipedie. Vzhledem k tomu, že jsem včera v katedrále s naším pěveckým sborem zůčastnil hudebního doprovodu mše svaté, neodolal jsem si udělat pár obrázků tohoto skvostného místa.















Vitráže oken jsou zhotoveny podle návrhů našich významných malířů (Švabínský, Mucha, Čapek..). Když jsem vyšel ven, bylo krásně i když zima a tak jsem zkoušel ještě nějaký ten obrázek.